|
|
Glosátoři a komentátoři ve Strahovské knihovně
Novák, Marek ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Salák, Pavel (oponent) ; Falada, David (oponent)
346 a v v kodifikace zprac z popudu v 6. stole tituty a systematiku be jejich zpra Tento proces vedle sa ne kod nedos norem a etap va, a koment Mapuje fond v knihovn popisuj ku nejen pro bu k ce o autorech a i O po a kon ze Strahovs i. v ou k 31. prosince od Vedle na tuje nformace v obdo kace do 347 a v i podk kapitola pak podob koment e 21 podk V k a knihovny.
|
|
|
Formalismus v právu
Brezina, Peter
Resumé Tématem této práce je "formalismus v právu" jakožto pojem, který se prolíná podstatnou částí moderního právního myšlení. Tato práce ukazuje, že bývá obvykle vnímán jako pojem kritický, avšak bez jednoznačného a ustáleného významu. V nedávné době se však diskuse zahrnující tento pojem proměnila tak, že již zahrnuje také osoby, které se k formalismu pozitivně hlásí. Právě přehled vývoje této diskuse, které se ovšem českého prostředí dosud týkala jenom okrajově, tvoří podstatnou část této práce. Její druhou podstatnou část tvoří samostatné promyšlení místa formalismu v právu, a to v různých jeho ohledech - při interpretaci a aplikaci práva, při jeho tvorbě, i při jeho výuce a v právní vědě. Tato práce je rozdělena do tří nestejných částí, z nichž první se dále člení na tři oddíly. První část se věnuje formalismu jako tématu právněteoretické diskuse během celého 20. století, a jejím záměrem je přiblížit tuto diskusi českému čtenáři. V prvním oddíle se věnuje tématu, které se s kritikou formalizmu v právu v západní právní vědě typicky pojí, a to vystoupení amerického právního realismu v meziválečném období. Ukazuje, že je výrazným a viditelným završením dřívějších kritických snah viditelných na obou stranách Atlantiku již od konce 19. století. Druhý oddíl první části se věnuje situaci po druhé světové...
|
|
|
Dějiny trestního práva v českých zemích v letech 1848 až 1989
Jablonický, Tomáš ; Kuklík, Jan (oponent)
1 Shrnutí Disertační práce buduje objektivní, přehledný, systematický a přitom stručný výklad dějin trestního práva v českých zemích v letech 1848 až 1989. Cílem práce tak není jen chronologická prezentace nejdůležitějších trestních zákonů, nýbrž i paralelní příběh trestněprávní vědy a kriminologie, které někdy více, někdy méně, podstatným způsobem ovlivňovaly a ovlivňují vývoj trestního práva a trestního zákonodárství. Práce proto obsahuje i biografické a bibliografické profily nejvýznamnějších českých pedagogů, trestněprávních vědců a kriminologů - zakladatelů a průkopníků české a československé trestněprávní vědy, jejichž osudy byly úzce propojeny s komplikovanými společensko- politickými událostmi daných historických období. Dějiny trestního práva ukazují velké propojení trestního práva a politiky, následkem čeho je trestní právo, bez kvalitní trestněprávní vědy a kriminologie, politicky nejovlivnitelnější odvětví práva. Pro disertační práci je symptomatické hledání rozhodujících příčin a faktorů, které vedou k pokroku, či naopak k úpadku trestního práva. Z vědecké analýzy historických trestněprávních událostí pak přirozeně a jednoznačně vystupují opět právě trestněprávní věda a kriminologie, které mají schopnost, prostřednictvím svých nejvýznamnějších představitelů (průkopníků a reformátorů),...
|
|
|
Dějiny trestního práva v českých zemích v letech 1848 až 1989
Jablonický, Tomáš ; Kuklík, Jan (oponent)
1 Shrnutí Disertační práce buduje objektivní, přehledný, systematický a přitom stručný výklad dějin trestního práva v českých zemích v letech 1848 až 1989. Cílem práce tak není jen chronologická prezentace nejdůležitějších trestních zákonů, nýbrž i paralelní příběh trestněprávní vědy a kriminologie, které někdy více, někdy méně, podstatným způsobem ovlivňovaly a ovlivňují vývoj trestního práva a trestního zákonodárství. Práce proto obsahuje i biografické a bibliografické profily nejvýznamnějších českých pedagogů, trestněprávních vědců a kriminologů - zakladatelů a průkopníků české a československé trestněprávní vědy, jejichž osudy byly úzce propojeny s komplikovanými společensko- politickými událostmi daných historických období. Dějiny trestního práva ukazují velké propojení trestního práva a politiky, následkem čeho je trestní právo, bez kvalitní trestněprávní vědy a kriminologie, politicky nejovlivnitelnější odvětví práva. Pro disertační práci je symptomatické hledání rozhodujících příčin a faktorů, které vedou k pokroku, či naopak k úpadku trestního práva. Z vědecké analýzy historických trestněprávních událostí pak přirozeně a jednoznačně vystupují opět právě trestněprávní věda a kriminologie, které mají schopnost, prostřednictvím svých nejvýznamnějších představitelů (průkopníků a reformátorů),...
|
|
| |
|
|
Rozpad a hledání řádu. Dvě základní proměnné v šitské politické filozofii
Růžička, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent) ; Franěk, Jakub (oponent)
"Rozpad a hledání řádu" Dvě základní proměnné v šī'itské politické filozofii (abstrakt) Cílem rigorózní práce je klasifikovat podobu panství a vlády v šī'itském politickém myšlení, jejich vývoj i schopnost obstát v politické praxi. Především si všímám způsobu chápání politické moci a jejího kardinálního spojení s osobou imáma, jež představuje světského i náboženského vůdce komunity. K popisu výše uvedených problémů využívám realitu prvotního islámu včetně šī'itské argumentace pro rozpad muslimské ummy, dále důvody, které vedly k mnohonásobnému štěpení šī'ismu včetně analýzy konkrétních příkladů (Dvanáctníci, Ismā'īla, Hašašíni, Alawi, Duryz, moderní Íránská islámská republika) a konečně deskripci zásadní reformulace panství a vztahu komunity k němu provedené ajatollāhem Chomejnīm. Právě od jeho politického konceptu Wilājat al-faqīh odvíjím i analýzu modernizačních procesů v šī'itském politickém myšlení vedených za tím účelem, aby bylo stále aktuální, ale neodchýlilo se od zjeveného. Moji snahou je proto analyzovat, zda rozpady politického řádu a jeho následných rekonstrukcí i nadále nekončí či zda Wilājat al-faqīh představuje novou kvalitu, která epochu štěpení uzavře. Zároveň se ptám, zda je Chomejnīho moderní konstrukt schopen propojit sakrální a profánní zdroje legitimity moci, či je naopak trvale oddělí.
|
|
| |
|
|
Formalismus v právu
Brezina, Peter ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Škop, Martin (oponent)
Resumé Tématem této práce je "formalismus v právu" jakožto pojem, který se prolíná podstatnou částí moderního právního myšlení. Tato práce ukazuje, že bývá obvykle vnímán jako pojem kritický, avšak bez jednoznačného a ustáleného významu. V nedávné době se však diskuse zahrnující tento pojem proměnila tak, že již zahrnuje také osoby, které se k formalismu pozitivně hlásí. Právě přehled vývoje této diskuse, které se ovšem českého prostředí dosud týkala jenom okrajově, tvoří podstatnou část této práce. Její druhou podstatnou část tvoří samostatné promyšlení místa formalismu v právu, a to v různých jeho ohledech - při interpretaci a aplikaci práva, při jeho tvorbě, i při jeho výuce a v právní vědě. Tato práce je rozdělena do tří nestejných částí, z nichž první se dále člení na tři oddíly. První část se věnuje formalismu jako tématu právněteoretické diskuse během celého 20. století, a jejím záměrem je přiblížit tuto diskusi českému čtenáři. V prvním oddíle se věnuje tématu, které se s kritikou formalizmu v právu v západní právní vědě typicky pojí, a to vystoupení amerického právního realismu v meziválečném období. Ukazuje, že je výrazným a viditelným završením dřívějších kritických snah viditelných na obou stranách Atlantiku již od konce 19. století. Druhý oddíl první části se věnuje situaci po druhé světové...
|
host ::
RSS.